Ve středu 16. září 2020 se ke svému desátému zasedání v tomto funkčním období sešli zastupitelé naší obce v počtu na samé hranici usnášeníschopnosti. Konkrétně byli přítomni zastupitelé Roman Krch, Josef Nedorost, Marek Šilhart, Hana Veselá (řazeno abecedně). Kromě fixních bodů (zahájení, kontrola plnění usnesení, různé, závěr) byly na programu, po čtvrt roce od konání posledního zasedání, pouze další tři body. 

— Střípek první —

Bod č. 3: Prodej pozemku p.č. 38/20

Důvod zařazení tohoto bodu na program 10. zasedání Zastupitelstva obce Lhotka nad Labem má základ ve zjištění Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen „ŘSD ČR“) a ve více než rok starém usnesení zastupitelstva obce.

ŘSD ČR požádalo o odkup části pozemku p.č. 38/10

ŘSD ČR provedlo prověření vlastnictví pozemků zastavěných silnicí č. I/30 (silnice podél řeky Labe), kterým bylo zjištěno, že část pozemku p.č. 38/10, jsoucím ve vlastnictví naší obce, je zastavěna výše uvedenou silnicí. Konkrétně se jedná o 586 m² z celkové výměry 1760 m² pozemku p.č. 38/10. Na základě uvedeného zjištění ŘSD ČR projevilo zájem o odkup uvedené části pozemku a nechalo vypracovat geometrický plán. V tomto plánu je zaneseno rozdělení pozemku p.č. 38/10 na pozemek p.č. 38/10 o zmenšené výměře 1174 m² a na nový pozemek p.č. 38/20 o výměře 586 m².

Obec musí zveřejnit záměr o zamýšleném prodeji

Pokud obec hodlá prodat pozemek ve vlastnictví obce, nebo jeho část, má zákonnou povinnost zveřejnit záměr o zamýšlené dispozici s obecním majetkem, a to nejméně po dobu 15 dní před projednáním prodeje v zastupitelstvu obce.

Zastupitelstvo obce – ve složení Marcel Metayer, Josef Nedorost, Marek Šilhart, Hana Veselá – rozhodlo usnesením, na svém 4. zasedání konaném dne 12. 8. 2019, o záměru prodeje části pozemku p.č. 38/10 a pověřilo starostku jeho zveřejněním po vložení oddělovacího geometrického plánu do katastru nemovitostí.

Geometrický plán a vznik vlastnického práva

Nejsem odborník v oboru geodezie a katastru nemovitostí, ale pokud se nemýlím, tak geometrický plán je jednou z listin, podle kterých má být proveden zápis (vklad) do katastru nemovitostí a vlastnické právo k nemovitosti (např. pozemku) se nabývá dnem vkladu do katastru.

Proč jsem pro prodej pozemku p.č. 38/20 nezvedl ruku

Níže uvádím důvody, které mě vedly k tomu, že jsem pro prodej pozemku p.č. 38/20 nehlasoval:

  1. Dne 26. 8. 2020 místostarosta Marek Šilhart zveřejnil za obec záměr prodeje pozemku p.č. 38/20 ve vlastnictví obce.
  2. V době projednávání prodeje na 10. zasedání zastupitelstva obce, tedy ke dni 16. 9. 2020, pozemek p.č. 38/20 nefiguroval v katastru nemovitostí a tudíž ani nebyl uveden na listu vlastnictví nemovitostí obce Lhotka nad Labem. Při zadání tohoto parcelního čísla do vyhledávače katastru nemovitostí byla výsledkem vyhledávání odpověď: „Zadaná parcela nebyla nalezena!“
  3. Naproti tomu pozemek p.č. 38/10, jehož rozdělením měl pozemek p.č. 38/20 vzniknout, figuroval v katastru nemovitostí a byl uveden na listu vlastnictví v původní nezměněné výměře 1760 m².

Na základě výše uvedených skutečností jsem dospěl k názoru, že ke dni projednávání o prodeji nebyl nově vzniklý pozemek p.č. 38/20 ve vlastnictví obce. A podle katastru nemovitostí není ani v době psaní tohoto příspěvku. Obec nemůže prodávat nemovitost (pozemek), která není jejím majetkem. Proto jsem nehlasoval pro prodej pozemku p.č. 38/20.

…a přitom stačilo málo

Stačilo zveřejnit záměr v intencích usnesení č. 7/4/2019 přijatém na 4. zasedání zastupitelstva obce dne 12. 8. 2019, tedy že obec Lhotka nad Labem zveřejňuje záměr prodeje části pozemku p.č. 38/10 ve vlastnictví obce, jehož rozdělením vznikne pozemek p.č. 38/20 o výměře 586 m². Navrhl jsem neodkladně zveřejnit nový záměr prodeje části pozemku p.č. 38/10 v podobném znění a tento prodej následně opětovně projednat na zasedání zastupitelstva, ale ostatní zastupitelé byli jiného mínění.

Možná se coby laik v oboru geodezie a katastru nemovitostí ve svém názoru mýlím, ale hlasoval jsem podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Katastr nemovitostí k 17. 10. 2020 – screenshoty

— Střípek druhý —

Bod č. 4: Projednání rozpočtového opatření č. 2/2020

Finanční hospodaření obce se řídí ročním rozpočtem, který obec vypracovává v návaznosti na svůj střednědobý rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria. Změny schváleného rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními.

Dotace na kompostéry

Starostka předložila zastupitelstvu obce ke schválení návrh rozpočtového opatření č. 2/2020. Jedním z důvodů pro provedení rozpočtového opatření byl výdaj 50000 Kč na zpracování dotačního titulu na kompostéry.

Novela zákona o odpadech

Od počátku roku 2021, tedy již za pár měsíců, by měla začít platit novela zákona o odpadech, která by měla na poli nakládání s odpady přinést dvě zásadní změny:

  1. Výše skládkovacího poplatku za ukládání využitelného odpadu na skládky by se ze stávajících 500 Kč za tunu měla již v roce 2021 zvednout na 800 Kč za tunu a do roku 2030 následně dosáhne částky až 1850 Kč za tunu.
  2. Termín ukončení skládkování by se měl posunout na rok 2030 z původního termínu 2024.

Cílem legislativních změn je snížení množství odpadu, který by mohl být využit recyklací nebo energeticky a namísto toho leží nevyužitý na skládkách.

Třídící sleva pro obce

Zákon umožní obcím aplikovat tzv. třídící slevu, v rámci které budou mít obce možnost skládkovat zbytkový odpad za 500 Kč/t do roku 2025, od roku 2030 to bude za 800 Kč/t.

Využití slevy však bude možné jen tehdy, pokud bude mít obec vytříděno alespoň 45 % plastů, papíru, skla a biologicky rozložitelného komunálního odpadu a od roku 2027 dojde k navýšení na 75 %.

(Zdroj: https://www.samosebou.cz)

Města a obce přepracovávají své systémy nakládání s odpady

V souvislosti s blížící se platností tzv. nového zákona o odpadech přepracovávají mnohá města a obce své systémy nakládání s komunálním odpadem. Samosprávy totiž budou muset řešit možnosti navýšení množství vytříděného odpadu, protože novelizovaný zákon o odpadech je bude nutit výrazně zvýšit podíl recyklovatelného odpadu (tedy i tzv. bioodpadu), nebo se smířit s rychlým růstem poplatků za vývoz popelnic. Některá města a obce tak nyní namísto kompostérů pořizují do domácností svých občanů nám již několik let dobře známé hnědé biopopelnice.

Proč jsem pro rozpočtové opatření č. 2/2020 nezvedl ruku

Níže uvádím důvody, proč jsem pro rozpočtové opatření č. 2/2020 nehlasoval:

  1. Starostkou nebylo dostatečně vyargumentováno, proč by obec měla do domácností pořizovat kompostéry a nedokázala doložit, zda je o kompostéry mezi občany zájem a pokud vůbec, tak v jakém rozsahu. Když jsme před léty pořizovali tzv. biopopelnice, kterými je v naší obci řešena likvidace biologicky rozložitelného komunálního odpadu z domácností, dělali jsme mezi občany průzkum zájmu.
  2. Pořízením kompostérů by pokleslo množství vytříděného biologicky rozložitelného komunálního odpadu a tím pádem i celkové množství tříděného odpadu. Důsledkem toho bychom s největší pravděpodobností nebyli schopní vytřídit množství dostatečné k tomu, abychom dosáhli na třídící slevu a naše obec by tak platila vyšší částku za skládkovné zbytkového odpadu (netříditelný a nerecyklovatelný odpad). Tedy, obec by odpadové společnosti platila více za vývoz popelnic.

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem je zřejmé, že pořizování kompostérů do domácností by vzhledem k novým legislativním pravidlům pro nakládání s odpady nedávalo smysl. Zároveň jsem přesvědčen, že schválení finančního výdaje na zpracování dotačního titulu na kompostéry, potažmo na kompostéry vůbec, by za daného stavu nebylo v souladu s péčí řádného hospodáře.

— Střípek třetí —

Bod č. 5: Projednání daru občanům

Stejně jako v letech minulých, tak i letos by děti, mladiství a senioři měli od obce obdržet dvoutisícové finanční přilepšení.

Invalidní důchodci opět utřou nos

Navrhl jsem, aby finanční dar byl poskytnut také invalidním důchodcům. Můj návrh však byl, stejně jako loni, odmítnut. Nehodil jsem flintu do žita a následně jsem navrhl, aby tedy byli obdarováni alespoň invalidní důchodci 3. stupně. Také tento můj návrh byl odmítnut a odmítnutí bylo starostkou odůvodněno tím, že to není možné z hlediska ochrany osobních údajů.

Jinde finanční obdarování invalidních důchodců není problém!

Existují obce, kde v poskytování finančních darů invalidním důchodcům evidentně nevidí problém. Například Zastupitelstvo obce Dolní Dvořiště schválilo v loňském i letošním roce poskytování finančních darů na léky, vitamíny, zdravotnické potřeby a služby jak občanům starším 60 let, tak i invalidním důchodcům 2. a 3. stupně, kteří musí doložit rozhodnutí o přiznání stupně invalidního důchodu.

Proč jinde to jde a u nás ne?! Ve světle této skutečnosti se výmluva starostky na ochranu osobních údajů jeví spíše jako zástupný problém mající maskovat neochotu přidělat si práci – udělat něco navíc.

Říká se, že:

  • Kde je vůle, tam je i cesta.
  • Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.

Vypadá to, že starostce naší obce, do jejíž kompetence poskytování darů spadá, chybí vůle hledat způsoby a raději hledá důvody, proč by to nemělo jít!

Pozn.: Příspěvek obsahuje subjektivní názory autora.